Duchovní výchova část 1. - krátký úvod, Cti své tělo, cti svou Planetu

Mí drazí,

na základě výzvy mých současných andělských průvodců, Andělů Jofriela a Chamuriela, předložím několik článků psaných automatickým písmem.

Jsou to informace, které mají znít mezi všemi lidmi. Mají totiž velkou cenu pro dny nadcházející a pro čas, kterému se blížíme.

Původně měli být tyto informace sepsány a vydány jako kniha, protože je ale málo času a je nezbytné vše rychle šířit, požádali mne, ať vkládám informace po částech ihned. Celou „cestu“ tedy nazvu „duchovní výchova“ a bude mít tolik částí, kolik bude třeba. Vše co mi bude sděleno vám předám tak, jak vyslechnu.

Cokoli vás bude zajímat, na cokoli se budete chtít ptát, pište a ptejte se. Vaše otázky budou zodpovězeny.

Chtěla bych vám říci, že nic z toho co tu budete číst, nejsou moje domněnky, myšlenky, které vytváří mé pozemské „ego“, jako moje názory, ale nejsou to ani myšlenky nebo názory jiných lidí, které bych zde pouze reprodukovala.

Jedná se skutečně pouze o informace, které tak, jak mi bylo řečeno, musím co nejdříve posílat mezi lidi, šířit „pravdu a světlo“.

Mí drazí, během cca dvou let dojde k přelomové události v žití na této planetě. Je velice nutné, aby se lidstvo, tedy, co nejvíce duší rozpomnělo, kdo skutečně jsou a našli cestu ke světlu.

Z Duchovních Světů je na Zemi vysláno mnoho bojovníků na straně Světla, kteří v současnosti zaktivují svoje jednání v nebývalé síle. Někteří z lidí, které znám, a kteří jdou duchovní cestou, mají najednou tendenci malovat obrazy andělů, psát automatickým písmem, modelovat sochy andělů a duchovních bytostí apod. a to vše s tím, že vždy mají nutkání tato díla uveřejňovat a vystavovat. Jedná se o duše inkarnované do lidských těl, které po narození zapomněli na svou pravou podstatu této Pouti, ale teď se začínají pod tlakem Bytostí Světla probouzet a začínají vnímat, kdo opravdu jsou.

Ano, to je právě proto, že jak mi říkali mí andělé, je nutné hodně tu teď pracovat. Šířit obrazy a informace, aby co nejvíce dalších duší pochopilo, že patří do Světla, že tam je domov a hlavně – že duchovní domovina, andělé, duchovní světy a duchovní bytosti vůbec, skutečně existují.

Život zde, v těle, v této hmotě okolo nás, je jen dočasnou a velmi, velmi krátkou cestou, jakoby iluzí, ve které žijete. Po smrti svého těla zůstanete sami sebou a vracíte se, pokud to jde, zpět do svého duchovního domova.  Tam prožíváte své skutečné bytí, čerpáte nové znalosti, dovednosti, abyste se co nejlépe připravili na svou další inkarnaci (na další život, kdesi ve hmotě).

Na naši planetu se inkarnuje velká škála duší. Všichni nejsme stejní. Lišíme se původem duše, našim stářím, to navazuje hned na to, že máme rozdílný věk, tedy rozdílné zkušenosti z předchozích životů, přicházíme z různých Světů a takto MY DUŠE, různé duše tvoříme celek např. na této planetě Zemi a dáváme lekce jeden druhému, ať už dobré, nebo zlé, abychom se co nejvíce posunuli na své Pouti, řekněme ke své dokonalosti.

Z toho důvodu, že jsme každá duše v jiné úrovni znalostí a vědění, jsou na Zem inkarnováni „lidé“, kteří momentálně roznáší Světlo stejně jako já teď, ale třeba v úplně jiných rovinách. Nevím, zda je to tak dobře pochopitelné, ale pokusím se to vysvětlit takto:

Tyto řádky teď čte někdo, kdo řekne – „no jo, vlastně, aha…“. Ale také je čte někdo, kdo si řekne: „To je zajímavý, ale některým věcem moc nerozumím“. Také je čte někdo, kdo je nechápe vůbec, čte to víckrát za sebou, snaží se pochopit, ale význam vět zatím pro něj nemá tu správnou hloubku. Ovšem, asi to čtou i tací, kteří si řeknou „to jsou ale blbosti“ nebo i ti, kdo se podívají a řeknou „No jo, ta Pfeiferová je na dobré cestě, ale její informace ještě nejsou úplně dokonalé“.  Tyto rozdíly jsou zde proto, že pokud vás zajímá duchovní podstata, snažíte se po duchovní cestě jít, možná ale jen potřebujete jiné informace od těch, kdo jsou na stejné duchovní úrovni jako vy teď. Protože jistě jsou nižší duchovní úrovně podemnou, které zatím mají znalostí méně, ale také jsou zde jistě i ti, kteří mají své vlastní bohaté duchovní vědění a jsou na vyšší úrovni a mají více informací, protože mají třeba delší praxi. Tím myslím třeba Františka Cappellariho či Dominiku Pluhařovou, protože se aktivně léta věnují regresní terapii, a tam, věřte, se nasbírá mnoho, mnoho… skutečných zkušeností a informací z duchovních světů. Nebo např. paní Brzobohatou, pana Červeného z Agape Brno, kteří vyhotovují úžasné rozbory nás duší. To jsou lidé, kteří jsou z mého vlastního poznání, opravdu vysoko.

Zkrátka, někomu se mohou mé řádky zdát jako „blbost“, ti více informování v nich uvidí třeba informační nedostatky, ale já přesto prosím, neodsuzujte, neposuzujte.

Patří totiž těm, kdo na ně čekají.

Všechny tyto informace pocházejí z čistého, božského zdroje a prostřednictvím čistého napojení na Pokladnice Božských Pravd (tam jsou pro hledající uloženy informace o chodu Vesmíru, duchovních principech, duchovních životech, zkrátka záležitosti Duchovních Světů) a také Vesmírné Pokladnice Dávných Pravd (tam jsou uloženy informace z vašich životů, vaší minulosti). Ty slouží nám hledajícím pro čerpání informací.

O mém poslání

Chtěla bych vám přiblížit mou cestu, po které jdu, moje poslání tady na Zemi. Napíšu ho přesně tak, jak mi bylo sděleno

Drahá má, sestro milovaná,

jdeš po cestě - vítr, prach a písek do očí...

leč skrvny krve na Tvých šlépějích nesou plody ovoce.   

(vysvětlení – i když máš těžký život, a jsou ti kladeny překážky, tvůj život má cenu a výsledky)

Láska, sestro, to je mír.

Mír ve stopách, které po sobě zanecháváme.

(vysvětlení – láska a mír jsou totožny. tam, kde vložíme Světlo a božské hodnoty, tam zůstává láska, čili mír a pokojné bytí)

Láska a klid a ticho v srdci.

Přejeme ti lásku a klid, které tvoje srdce prozáří a rozsvítí tak, jako svatou komnatu.

Mír sestro, a pravdu roznášej po Zemi.

A všem plnou náručí je rozdávej, tak jako náruče plné květů.

Pravdu, sestro, neboť ta je zvolena.

Lásku měj v srdci.

Pravdu na jazyku.

Tak jako čistou vodu nech slova plout.  

(vysvětlení – s láskou v srdci =  bez ega, bez vnucování svých lidských názorů druhým, bez posuzování a odsuzování ; pravdu na jazyku = bez manipulace druhých, bez toho, aby si těžila na důvěřivosti a víře druhých, pouze čistou pravdu, kterou ti vyjevíme, aby si předávala s láskou dál; tedy aby si chápala i ty, kteří tě odeženou, nevyslyší, nepochopí, neboť to je jejich volba, a ty nejsi hodna je soudit. To náleží jen Prozřetelnosti)

Spínáme ruce, a k Tobě zraky,

nenecháme Tě vydechnout.

Práce je mnoho, sestro drahá,

lidstvo je nyní v těžký čas.

Brzo se musí rozpomenout,

opustit mamon, vábení, a tužby, těžké jako kamení - to bahno tíhy...

Lehký úkol není, přivést je domů čisté zase včas. 

(vysvětlení – není lehký úkol zmobilizovat duše tak, aby pochopili, kdo skutečně jsou. Aby opustili „svět“, který vytvořili svými pokřivenými hodnotami, ve kterém převládá mamon, hmotné statky a bezvěrci v cokoli co by jim mohlo být svaté. Je třeba otevřít oči co nejvíce duším, neboť přijde čas, kdy dojde k „rozdělení“. S tíhou hmotných statků, marnivosti, chtivosti, marnotratnosti jste stahováni „dolů“, a nemůžete „letět vysoko“)

V Nebesích Světlo září, mír a klid...

tak jako Slunce jasné, drahá Sestro

budem tu s Tebou spolu bdít.

Amen.

(vysvětlení – tam odkud přicházíte, z domova, tam je vše v pořádku, tam kde je svět skutečný a bez iluzí, tam je dobro. Stále nad vámi všemi shlížíme. Shlížíme i na Tebe a jdeme s Tebou.)

Chamuriel a Jofriel

My duše jsme odpovědny za naše jednání ve hmotném Světě, kam se narodíme.

Po konci naší inkarnace hodnotí se celkové naše počínání v životě. Ale pozor, zohledňuje se také náš přístup k našemu tělu, které jsme dostali. Jak o něj pečujete, jak ho udržujete, co pro vás znamená. Dále se zohledňuje přístup k blízkým – tedy ostatním lidem, ALE také ke zvířatům a dále se velmi zohledňuje, jak nakládáte s planetou (s celou přírodou a Zemí jako takovou), kterou jste dostali darem, abyste na ní mohli žít.

Teď se prosím hodně zamyslete, protože už zde začínají první velké problémy, které tvoříte svým špatným přístupem.

1. cti své tělo!!

Vaše tělo je chrám, ve kterém přebýváte. Je velmi důležité myslet na to, čím ho vyživujete, čím ho krmíte, co do něj vkládáte.

Vaše apatie vůči potravě, ze které se „stavíte“ je chybný krok – řekněme, „hřích“..

Vaše celková apatie způsobila celý tento svět, který jste stvořili.

Opustili jste duchovní hodnoty, domníváte se, že jste „vším“ a vaše „malost“ vás zahubí.

(vysvětlení – myslíte si, jako lidé, že jste „velcí“ sami sebou, ale tak to není. Sebestřednost a prosazování ega, opuštění duchovních hodnot to je cesta k vlastní skáze)

Jen lehké tělo hostí lehkého ducha. Mrtvoly, kterými se živíte-míní se průmyslově bez citu a lásky doslova vyráběná zvířata, která umírají v hrůze a šoku, bez toho, že by poznali lidský soucit s jejich osudem, lásku během jejich života. Hospodářská zvířata by měla zmírat pro naši obživu jen v tom počtu, který jsme každý z nás schopen sníst. S úctou a poděkováním, že se pro nás narodila, aby nás nakrmila. S prosbou: „odpusť, že tě zabíjíme, děkujeme ti, za tvé dary, které nám přinášíš.“ Nynější způsob je brutální zacházení s dušemi, které se zabíjejí v těchto podnicích. Každý, kdo tam obsluhuje, či jakkoli jinak pracuje – tedy podporuje ty, kdo opovrhují božským stvořením, jako je duše. Všichni si tvoří velkou karmickou zátěž a utrpení stejné, jako dávají těm, kdo s nimi mají co do činění – tedy v tomto případě průmyslově chovaná zvířata.

Dále uměle pěstovaná zelenina a chemie, kterou pojídáte, pojídá vás samotné, sžíráte se jako had od konce.

(vysvětlení – chemie a umělé potraviny, které sníte tvoří mnoho nemocí vašich těl. Degenerací a trvalých postižení. Vy spíláte nad svými nemocemi, ale chemii pojídáte dál. – tedy, sžíráte za živa sami sebe)

K tématu o duších zvířat se vrátíme jindy, je velmi rozsáhlé. Ale jen zde zmíníme, že do zvířete jste se inkarnovali i vy, či kdokoli jiný z lidí okolo vás. Do zvířat se také rodí mladší duše, neboť potřebují projít svůj vývoj. Takže ti, kdo pěstují průmyslově zvířata, ve velkém volají nové a nové duše, se kterými zachází jako s hadry a vraždí je jako odpadky. A to je moc špatné.

Nadále se do zvířecího těla můžete kdykoli narodit i vy a prožít stejnou hrůzu bezmoci a tyranie, jakou připravujete vy jim, když se sem narodí. Spouštíte tak děsivý kolotoč toho, že nebohé duše, které zemřou tyranskou smrtí, budete odčiňovat vy sami jednou tím, že se narodíte tak, abyste okusili jaké to je.

2. cti Přírodu, celou Zemi

Tvoř, dávej jí krásu, štěstí a lásku a její plody si s radostí v srdci zase ber. Ty dáš jí a ona dá Tobě. Je živá. Dýchá. Je jedna velká duše, na které hospodaříte. Je to otevřená náruč, která vás objímá a která vás všechny nese. Má k vám natažené ruce, které jsou plny života a plodů k životu vašemu.

Co jste provedli s její krásou? Jako otrhaná, špinavá v cárech, stojí tu před námi…(Lcítím smutek z řeči andělů)

Je unavená. Stojí zbídačená. Její ruce jsou stále natažené, neztratila nic ze své lásky, ale již nemá sil. (vnímám velký smutek a beznaděj čišící z postavy, kterou vidím, symbolizující zem). Již nemá nic ze své krásy. Spoustu špíny nanesli jste na ní a její záře uhasla L (opět velký smutek cítím z toho vyprávěníL)

Kdo ji zachrání? Říkáte, že nemůžete a dál bezbřeze čerpáte z jejích útrob, dokud to jen jde. Jíte, co vám ostatní zabalili, děláte, co vám ostatní přikázali, již nejste sami sebou. Pro svoje pohodlí ztrácíte i to nejcennější, vaše Světlo a Lásku, ze které jste vzešli. Váš život soustředí se už jen na pohodlí.

Avšak jen vy můžete Zemi zachránit.

Co děláte pro svou planetu, aby byla krásnější? Jak ji obhospodařujete? Jak ji chráníte před těmi, kteří ji chtějí zničit? Útočníků parazitujících na planetě Zemi za vidinou mamonu z toho, co jim nepatří (příroda a zem je všech – lidstvo nemá právo si nárokovat a bezpodmínečně zabavovat a vlastnit) je mizivý počet.

Svět postrádá duchovní výchovu. Necháváte vládnout ty, kteří by měli sedět „ve školních lavicích“ a učit se životu. Ale váš svět postrádá duchovní výchovu. Soustředíte se na věci čistě zemské. Na duchovní podstatu jste zapomněli. Neučíte slabší a méně zdatné. Raději jen tiše „jste“ a díváte se na chaos, který svým jednáním ve společnosti způsobujete.

Spytujte své svědomí. Každému dle jeho přičinění. (každému se dostane vždy to, co sám dělá sobě i druhým).

•

Ocitáme se v době jakéhosi přechodu. Nyní dochází k tomu, že se každý člověk ukáže takový jaký skutečně je.

Dobří tíhnou k dobrým myšlenkám a skutkům a začínají chápat, v jakém světě to žijí. Už nechtějí takto jít dál.

Na druhé straně se budou stavět ti, a také staví, kteří přesto přezevšechno, kam až jsme to dotáhli, budou dále lhát, manipulovat, spekulovat, podvádět a dále vydělávat peníze, které je zcela zaslepili.

Teď je doba, kdy dochází k jakémusi „sortování“, - každému co jeho jest, - dobrému dobré, zlému zlé.

Neutrální vrstva lidí zmizí. Zbudou jen, jak to říci, - hodní a zlí.

V jednom z dalších článků automatického písma, přišla tato zmínka: „šiř dál pravdu, sestro. Těšíme se a připravujeme na příchod za vámi“. Letmo jsem nahlédla na planetu, kde je překrásný klid a mír. Cítila jsem jemný ruch, jak se tamní bytosti – ovšem opravdu vysoké duchovní bytosti – připravují. Malinko takové ševelní, velké přípravy. Jsou to vysoké – myslím teď do výšky – postavy, zářivě bílé, vysoké. Velmi hodné, velmi dobré.

Cestují v zářivých bílých „kočárech“, na kterých bylo něco jako zářivé bílé květy. Vše okolo bylo čisté, bílé, zářivé a byl tam klid a vyrovnanost. V noci po tomto vidění jsem probudila a měla jsem ještě jedno.  Týkalo se mé otázky – „a kdy přijdete?“

Shlížela jsem dolů na Prahu, někde asi u Muzea, ale ještě viděla jedno jiné město, nevím jaké. Náměstím procházeli lidé. Nebylo jich mnoho. Město bylo docela „špinavé“, jako by ho pokrylo nějaké bláto nebo prach. Velké budovy zely prázdnotou. Ti, kdo chodili po tom náměstí byli „obyčejní, prostí“ lidé. Všichni si byli rovni. Nikdo se nad nikým nepovyšoval, nikdo nebyl ponižován. Budovy, které osidlovali – slyšela jsem hlavně – politici, státníci, zely prázdnotou. Tito lidé byli pryč. Velké budovy, které dříve naplňovali lidé, (obchodní domy, administrativní budovy, banky, úřady) zely prázdnotou. Nikdo tam nebyl. Budov už bylo mnohem více, než lidí, kteří zůstali žít.

Byla to doba, kdy si byli všichni rovni.

„A to je ta doba, kdy my přijdeme.“, řekli. Odhaduji to cca na 2roky. Neumím odhadnout přesně, ale tato doba není absolutně daleko.

Současně s touto událostí zmizí z povrchu zemského výseč nějakého kontinentu. Naprosto se propadne. Je to nějaká kruhová výseč. Nevím, kde. Ráda bych si požádala o zakreslení na mapě, pokud mi toto bude dovoleno vědět.

Toto je konec první části, kterou jsem pro vás, pro nás, sepsala.

Poznámka, pro ty, kdo nevěří i když dočetli až sem:

Ráda bych zde podotkla, že informace píšu pro ty, komu náleží a pokud budou jakékoli urážlivé, či hanlivé komentáře, tentokrát je budu mazat.

Je to z prostého důvodu – toto jsou pro mne vzácné a posvátné informace, které mají vysokou hodnotu.

Tady nezáleží na lidském názoru, nebo touze se předvést a sdělit okolí o jaké hlouposti se tu jedná.

To, že nevěříte, na chodu planety nic nezmění. Není důležité vaše svolení. Vesmírné světy nečekají na vaše pozemské svolení, že existují. Existují totiž i bez něj. To jen vy, nemůžete existovat bez nich.