Kdo je Bůh? Proč dovoluje všechna příkoří na Světě?

Kdo to vlastně je Bůh? Proč Bůh dovolil všechna příkoří na Světě?

Protože Bůh to je skutečná, ale skutečná láska. Bůh, to je láska.

Pokud miluji, miluji Tě takového, jaký jsi. To je skutečná láska.

Ať máš jakékoli chyby, nechci na Tobě nic měnit. Protože to, že chci na Tobě něco měnit, to je projev mé vůle s tím, že své představy o tom, jaký si nebo by si měl být, co je pro tebe dobře, ty vtiskávám do Tebe. Skutečná láska miluje takového, jaký jsi. Bezbřehá láska miluje se všemi nedostatky. Má nekonečné pochopení. Z lásky Tě nechávám takového, jaký jsi Ty. I to, že Ti chci pomoci, aniž bys o to požádal,  znamená, že Tě chci měnit, ač nejsi připraven. A i tato dobrá vůle je projev mého ega, které vtiskávám do Tebe.

Bůh není ego. Bůh je jen čistá láska. Proto nás všechny miluje takové, jací jsme i s našimi nedostatky.

Ví, že dává prostor našemu růstu, vyspívání. Miluje nás i v našich nedokonalostech. Odpouští, ale spravedlivě dává zakusit také to, co činíte druhým, přírodě, sobě. Ve zlém, ale i v dobrém.

 Abysme tak nejlépe pochopili, že některé věci jsou špatné a jiné dobré.

To je odpověď pro ty, kteří říkají „kdyby byl Bůh nebyl by hlad, vraždy, války… Kdyby byl Bůh on by nikdy nedopustil…“ …ale duše přicházejí inkarnací do těl se něco naučit.

Toto je náš růst, naše škola, naše poznání co je dobré a co je špatné. Bůh nechce měnit náš růst, varovat nás špatných zkušeností, Bůh nám dává možnost být lepší. Prožít si tak i strasti a poznat ctnostné hodnoty a rozhodnout se, kdo vlastně jsme.

Každému to trvá jinak dlouho, ale všichni jdeme po cestě ke Světlu.