O narození dětí, o tom, jak je důležité dobře smýšlet o těhotenství a o tom, proč nám třeba otěhotnět nejde
Na tento svět se rodí každou chvílí mnoho dětí.
Ať už do rodin chudých nebo bohatých.
Rodí se matkám, které je zbožňují, i těm, které je nenávidí, i těm, které je zabijí po jejich narození…
To vše jsou osudy, které sem duše, tedy MY, přijdeme prožít. To vše jsou osudy, které jsme si dle svých zásluh minulých žití, zasloužili. Ač je to možná pro nás nepochopitelné, i to je dobré. ...
Svět je jako mraveniště.
Kdybyste se podívali na Zemi z veliké výšky a mohli byste zrakem spatřit celou Zem a všechny lidi a všechny osudy, spatřili byste neúnavný, rychle se vyvíjející hučící úl.
Každou vteřinou se narodí mnoho příchozích duší do nových tělíček, každou vteřinou duše spoustu těl opustí, - zemřou.
Viděli byste mnoho šťastných lidí, mnoho plačících.
Viděli byste lásku mnoha podob a viděli byste vrahy, kteří vraždí své oběti.
Život na Zemi, to je věc s ohromným nábojem. Má nesmírnou dynamiku.
Má takový rozlet, sílu a děj!
Není to jen život, který vidíte Vy, který žijete.
Je to síla!
Píšu to proto, že bych chtěla napsat o početí dětí na tuto Zemi.
Tento článek patří hlavně těm, komu se miminko nedaří počít a pak těm maminkám, které si děti pořizují z různých „praktických“ důvodů, např. že jim pár let na mateřské zabezpečí jisté životní situace, či se snaží dětmi řešit partnerské krize.
Když voláme duši na tento Svět, a ona přijde, je to velký dar.
Moji drazí,
neberte děti jako věci, které porodíte pro svoje potěšení.
V duchovním světě čeká mnoho různých duší na možnost se inkarnovat – tedy dostat tělo. Každá z nich pečlivě vybírá své rodiče, aby měla co nejoptimálnější podmínky, pro svůj život a mohla nést karmu, kterou zasluhuje a vylepšovat své slabosti. Duše, tedy VY, si zvolíte svou cestu, rodiče, partnery, lidi, kteří Vám vstoupí do cesty, aby Vám "ublížili" - přesněji řečeno vlastně pomohli. Každý, kdo Vás ranil, byl jako anděl, který Vám přišel pomoci najít cestu k lepšímu.
Proto je velmi důležité v životě lidem umět odpouštět. Pusťte nenávist ze svých srdcí. Nechte tam vejít odpuštění, které ho vysmějčí v každém růžku a nechá v něm zazářit lásku v plném Světle.
Pro duši jako takovou, tedy pro Vás, je smutné opustit bardo (svět, ve kterém duše přebývají) a přijmout tělo, vstoupit do něj, prožít těhotenství, porod ... I tam totiž opouštíme své blízké a vydáváme se na životní pouť pro sebezdokonalení.
Abychom ukázali, co jsme se už naučili, předvedli co už vše zvládneme a získali nové, řekněme, "ctnosti ducha". Tedy naše vlastní ctnosti.
Ač miminko (nově příchozí duše) zprvu není ani vidět, už od své nejmenší velikosti slyší vše. jak o něm smýšlíte, jak o něm hovoříte.
Slyší názory druhých, co si o něm myslí, zda je vítaný člověk, nebo vetřelec.
Duše schovaná v lůně, která cítí, že je nechtěná, trpí. Nemůže nic, leckdy ji svírá strach, jak se rozhodnete, zda si ji necháte, nebo zda se rozhodnete pro potrat. Slyší každého, kdo o ní hovoří nebo smýšlí. Když matka prožívá návaly zloby, zlosti, zoufalství, nářku - duše, která je schovaná v bříšku trpí. Tělíčko může dostávat křeče, stahy, pocity paniky i hrůzy.
Drahé maminky, myslete na to, že i když své miminko nevidíte, prožívá současnost vašeho žití intenzivně s vámi. Taková duše, která již natrvalo sestoupila do malého tělíčka v bříšku, zatím neví do čeho jde, má strach, váže se k vám a potřebuje oporu, lásku, milé slovo a myšlenku, aby se v bříšku cítila dobře.
Negativní myšlenky např. o potratu dítěte, nenávisti k němu apod. mají takovou sílu, že mohou způsobit i zmrzačení jeho tělíčka. :-(
Ať už otěhotníte v jakékoli situaci, berte příchozí duši jako dalšího, silného, rovnocenného člověka, který sem přichází a momentálně je závislý jen na vašich rozhodnutích a pocitech.
Víte, bohužel i to, že jsou některé děti nechtěné, jejich matky jimi celé těhotenství a pak třeba i život, opovrhují, i to je bohužel - dobré... A to je důvod, proč sem píšu tento článek.
Přála bych si, aby lidi na Zemi dokázala zmírnit utrpení druhých. A zmírní ho jedině tehdy, když budou pracovat sami na sobě. To, že budete radit a pomáhat ostatním, vlastně nepomůže ve výsledku nikomu tak, jako když se v životě budete snažit mít nejčistšího ducha vy sami. Bolesti, které sem přijdeme prožívat, žijeme právě proto, že i my jsme kdysi někomu způsobili podobnou bolest a utrpení. I my jsme kdysi např. opovrhovali nenarozeným dítětem a teď sami musíme prožít to, co jsme dělali druhým.
Pokud ale budeme pracovat na čistotě svých myšlenek, slov a skutků, začneme tvořit celek plný lásky a oduševnělosti a nabídneme nově příhchozím duším lepší svět, možnost rychlejšího duchovního vzestupu.
Drazí, žijte v duchovních hodnotách.
Země zaslouží obyvatele, kteří by ji velebili a s ostatními lidmi by vytvořili celek harmonie. Takoví lidé by ctili jeden druhého, spolupracovali by na stavbách obydlí, varovali by se používání technologií, které slouží jen lidem k dobytí hmotných statků, ale Zemi zničí. Udržovali by společně Zemi krásnou, takovou, jak krásná by mohla být.
S duchovním řešením problémů, či nemocí bychom napsali jiné, účnné knihy, než ty co čteme dnes a nemoci by nemuseli být tak vážné, jak vážné jsou dnes, protože i ty by se léčili od příčiny, ne od jejich důsledků.
A místo pohádek o princích a princeznách co spolu žili šťastně až do smrti, které ve svém životě pak marně hledáme, by byly příběhy pravdy o tom, jak to v životě skutečně chodí, nebo chodit může, pokud chybujeme a mohli bychom do nich vepsat také pravdy o tom, jak z těchto svízelí ven.
Pokud voláte děťátko, protože se Vám to „hodí“ nebo se zkrátka těšíte na to, „jak si to malé užijete“, přejete si ho a nehledíte, do jakého světa ho vedete, naučíte ho hodnotám, které bohužel nejsou této zemi cizí a ono jednou stejně jako vy, bude brát narození dítěte jen jako automatickou součást běžného života. A bude zase volat duše hlava nehlava a svět se bude dál ubírat až tam, kde ho máme např. dnes. Takoví rodiče se pak diví, jak se to jejich dítě chová, co to říká, co to dělá…někomu se vymkne „výchova“ z rukou a děti rodičům vrací vlastně to, co do nich sami vložili, nebo možná právě nevložili…
To celé vám, mí drazí, píšu proto, že bych tím chtěla vysvětlit, abyste měli na paměti, že každá duše, která přichází na tento svět, hledá kombinaci
rodičů, kteří budou vyhovovat tomu, co ona sama musí ve svém životě za strasti prožít.
Chování, duchovní výše, životní hodnoty a principy vás samých, hrají v životě vašich dětí velikou roli. Čím lepší, spravedlivější, moudřejší a láskyplnější budete vy sami, tím více umožňujete vstup čistších duší na tuto planetu.
Čím více budou vaše hodnoty nízké, konzumní, lidi budete odsuzovat, soudit, nenávidět, závidět... Čím více budete odvracet tvář od duchovního světa a lásky, tím nižší duše sem budete přivolávat a tím složitější cestu k míru, lásce a klidnému žití, tak budete tvořit.
Nesnažte se měnit výchovou své děti, aby neměli nešvary, jako máte vy.
Vychovávejte k nejlepšímu celý život bez ustání sebe sama a učte své děti, aby byli právě tak dobré, jako jste vy.
To také mimojiné úzce souvisí se stavem "dědičných chorob".
Dnešní medicína se snaží lidský gen oprostit od informace různých dědičných chorob. Je to úplně bláznivé…
Dědičnou chorobu vaše dítě nemusí vůbec dostat, když tuto záležitost vyřešíte ve svém životě vy sami. Dědičná choroba je nevyřešená záležitost duší, kterou doposud ani jedna ve svém žití nedokázala překonat. A tak žijí ve stejných principech, stejném uvažování, stále stejně vychovávají děti, kterým vštěpují ty samé porušené hodnoty a děti rostou, žijí v těchto principech, a pokud neprozřou a nezmění sami sebe a tak také celý svůj život, tak dostávají onu "dědičnou chorobu".
Nesnažte se měnit výchovou své děti, aby opustily nešvary, jako máte vy.
Vychovávejte k nejlepšímu celý život bez ustání sebe sama a učte své děti, aby byli právě tak dobré, jako jste vy.
Pokud ovšem seberete sílu, změníte sebe a svoje žití, pak se vám narodí duše, která tuto nemoc nepotřebuje, neboť už ani vy ji nepotřebujete a tak není třeba přivolávat duši, která bude disponovat stejnou dědičnou chorobou.
Odnímání dědičných nemocí uměle, dnešní medicínou, je vlastně hloupost.
I kdyby se to povedlo… dítě onemocní jinou chorobou, případně může prodělat nějaký úraz nebo něco, co ho znemožní v životě podobně, jak ho měla znemožnit dědičná choroba. Proto je jednodušší začít s očistou ducha a těla hned u sebe a těšit se pak ze zdravých hodnot, zdravých dětí a šťastného života.
Přivolání ducha, narození dítěte, jak se v našem hmotném světě říká, je velká zodpovědnost.
Stav na Zemi se v současné situaci dostal tak daleko, že již některé duše vyšších vibrací musí volit rodiče s nižšími vibracemi, protože by se sem na tuto planetu ani nedostali.
Mají to dost složité, protože po narození musí najít svou pravou duchovní cestu, pro kterou sem přišli. Což s genovými dispozicemi, zde ve hmotě, bývá dost klikatá cesta.
Pravdou je, mí drazí, že současný stav na Zemi je velmi špatný. Země je unavená, přesycená zlem a velké množství nízkých duší se svými konzumními, „žravými“ hodnotami ji plundruje a uhnalo by ji, až k smrti.
Toto však není možné, neboť Země je součástí vesmíru a je na ni vloženo mnoho hodnot, kterými vesmír doplňuje. Bohužel však Země již nezáří do vesmírného společenství, ale je obalena ve zvláštní energetický, nepropustný tmavý mrak, který ji celou zahalil. Přesněji řečeno, do kterého jsme ji my, jako lidstvo, zahalili.
Je třeba dojít k nalezení svého duchovního základu a vrátit pravé hodnoty tam, kde by měli být, na rozdíl od dnešních zvrhlých hodnot, které se snaží zastínit a rozprostřít se naprosto nade všechno.
Mnoho párů chodí na umělé oplodnění, protože vlastní miminko mít nemohou. Zkouší všechny možné metody současné medicíny, jak otěhotnět, ale přesto, žádná duše je zatím nevyslyšela. Žádná zatím nepřišla, protože není ta správná chvíle. Ta vhodná kombinace životních událostí. Možná vhodných partnerů. A taky možná, vhodná kombinace soužití a pochopení partnerů.
To, že k vám žádná duše neschází, to není náhoda.
Je mnoho důvodů, proč tomu tak je. Těžko je zde všechny rozepisovat. Současná medicína a život s jeho hodnotami nehledí na důvod, proč vám to nejde. Vezmou vajíčko a spermii jako věc a zkouší a zkouší, ale na to, jaký život žijete, jaké hodnoty jsou pro vás důležité, co jste prošli v minulých životech a jaké závazky, či prohlášení, jste v nich vzali za své, to nikoho nezajímá…
Muži i ženy tak upadají do ještě hlubších depresí, než původně, z nemožnosti otěhotnět, měli. Zakouší těžké chvíle spousty pokusů, marných nadějí…
Víte, přivolat na svět duši, a porodit dětátko je krásná věc. Ale přesto, protože to dělají všichni okolo vás, to ještě neznamená, že je to cesta i pro vás. Nedá se jednoznačně říci, že to že se žena narodí na tento svět, musí hned znamenat, že až ji bude např. 20 nebo 30 let, bude rodit děti, protože je to žena… Tuto větu sem píšu také záměrně, pro ty, které děti nemají a společnost na ně doléhá: „Proč ještě nemáš děti, když už je ti tolik …let?“ Nenechte se nikým zmanipulovat, nikdo nezná a nemůže žít vaši životní úlohu lépe, než vy sami…
A pokud tyto řádky čte někdo, kdo by děti chtěl, a zatím mu to nejde, radím vám: upusťte od bezhlavé snahy otěhotnět. Neházejte vinu na toho, tamhletoho, ale ani na sebe. Pusťte se té urputné snahy otěhotnět. Hledejte skutečný důvod proč to nejde sami v sobě, se svým partnerem… Co na sobě můžete vylepšit, jaké názory můžete změnit a věci v životě dělat jinak? Kdo vlastně jste? Jste slaboch, který nedokáže dělat věci po svém? Děláte tedy v životě věci tak, jak to chtějí druzí nebo je děláte kvůli nim, protože nemáte jistotu v sebe sama a chcete se ostatním „líbit“? Jaký život žijete? Jste utiskovaní nebo naopak jedete na plné obrátky a názor partnera, nebo vůbec názory druhých Vás nezajímají a prosazujete svou vůli přes vůli ostatních? Nasloucháte hlasu svých matek nebo otců, kteří vám v dobré víře „radí“, kdo vlastně jste, jací jste a co máte dělat, abyste se měli co nejlépe? Jak moc žijete s partnerem „svůj vlastní“ život? Jak Vy sami, žijete sami sebe?
Někde bude ta skulinka. Když se „pustíte“ toho chtíče za každou cenu „mít“ dítě, když objevíte příčinu v sobě, zapadne jak skládanka tak, jak patří a duše pro vás vhodná, přijde sama.
Ještě jedna poznámka. Máte dítě - děti a lezou vám na nervy? Dělají zásadní věci, které se vám nelíbí a rozčilují vás?
Naše děti, které jsou nám seslány, jsou také našimi učiteli. Odrážejí nám často kus sebe sama. To co vás nejvíc rozčiluje na vlastních dětech, je záležitost, kterou sami nemáte dořešenou, něco v čem jste sami slabí a měli byste se zocelit.
Velice doporučuji hlubinnou regresní terapii. Ne v hypnóze.
Ze svých zkušeností doporučuji paní Dominiku Pluhařovou nebo pana Františka Cappellariho. Od srpna letošního roku 2015 budu také provozovat tuto praxi, neboť tato terapie je velmi účinná a má své výsledky.
Je to terapie, při které naleznete jádro svých potíží a můžete si je, řekněme „opravit“ a změnit pohled na život.
Při hlubinné regresní terapii nahlédnete do minulosti, pochopíte souvislosti s přítomností, s lidmi, které v ní potkáváte a s těžkostmi, se kterými bojujete.
Hlubinná regresní terapie je opravdu dobrým pomocníkem k nalezení pravých životních hodnot.
Po několika sezeních jsem si byla jistá, že tohle je jedna z cest, kterou chci ve své praxi používat i já pro vás. Abyste mohli nalézt sami sebe, ulevit svým zdravotním komplikacím nebo jiným nesnázím v životě.
Přeji si, aby lidé našli svou dobrotu a lásku, to Světlo, které v sobě skrývají.
Přeji vám, abyste zazářili v celé své kráse a štěstí, které všichni máme právo zde prožít.
Přeji Vám šťastnou milující rodinu, která dává Světlo sobě navzájem a všem lidem okolo vás.
Nesnažte se měnit výchovou své děti, aby neměli nešvary, jako máte vy.
Vychovávejte k nejlepšímu celý život bez ustání sebe sama a učte své děti, aby byli právě tak dobří, jako jste vy.