Jitrocel kopinatý a Jitrocel větší / Král Cest

Jitrocel kopinatý a Jitrocel větší / Král Cest

Jitrocel kopinatý a Jitrocel větší

(Plantago lanceolata L.)

Původ německého slova „rich“ se odvozuje od latinského „rex“ – král, tedy: wegerich král cest

Jitrocel byl tedy králem cest a již v dávných dobách rostl k užitku lidí.

Z velkého množství léčivých rostlin jako další vybírám rostlinu, která byla již za starých časů tak rozšířená jako dnes a již tehdy měla vynikající pověst. Výsledek obrázku pro jitrocel kopinatý

V rukopise z 11. století se zachovala anglosaská óda, která opěvuje devět rostlin a jitrocel oslovuje takto: „I ty, jitroceli, matko rostlin, otevřená k východu, mocná v nitru, přes tebe hrkotají vody, přes tebe jezdí ženy, přes tebe jezdí ženiši, nad tebou odfukují býčkové. Všem jsi vzdoroval a stavěl jsi se jim na odpor. Tak odporuj i jedu, nákaze a zlu, které přicházejí do kraje.“

Dnes je tomu tak, jako bylo kdysi. Zlo prochází krajinami a my potřebujeme léčivé rostliny jako je jitrocel, který vychvalují ve všech „bylinkářích“, aby tomuto zlu vzdorovaly. Jeho příbuzný jitrocel větší (Plantago major) za ním nijak nezaostává a užívá se stejně. Oba lze najít na polních a lučních cestách a chodnících, v příkopech a na ladem ležící půdě, prakticky na celém světě.

Jitrocel se na prvém místě užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů,

zvláště při: silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, ba dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše:

 „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy a to kořeny, listy, květy i semena."

 

Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak, jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“ Já rovněž pomohla mnohým směsí jitrocele a mateřídoušky (smíšeno stejným dílem) při bronchiálním astmatu. Takový čajový nálev možno vřele doporučit i při onemocnění jater a měchýře. Při bronchitidě, bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj, připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citrónu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme do varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a až potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.

Listy také pomáhají léčit zhoubná onemocnění žláz, přiložíme-li je na příslušné místo. V tomto případě je však dobré používat ještě čerstvou majoránku v olivovém oleji (v nouzi lze použít i sušenou). Lahvička se naplní majoránkou, zaleje olivovým olejem a nechá 10 dní stát na teplém místě. Nemocné žlázy natřeme majoránkovým olejem, pak přiložíme rozdrcené listy jitrocele a vše zavážeme ručníkem. Zlepšení se dostaví během krátké doby.

 

 

Výsledek obrázku pro jitrocel kopinatý

Venkovští lidé vědí, že jitrocel je od nepaměti oblíbeným léčivým prostředkem na rány. Jeden sedlák se při práci na poli poranil jakýmsi nástrojem. K mému překvapení si nasbíral čerstvé listy jitrocele, rozmačkal je a položil na ránu. Přesto, že listy nebyly umyté, rána se nezanítila. Rozmačkané čerstvé listy pomáhají při řezných i tržných ranách, při bodnutí vosy, ba i při pokousání psem, jedovatým hadem, či jiným zvířetem. V posledních případech jen jako pomoc v nouzi, není-li po ruce lékař. V jednom starém bylináři se píše: „Když ropuchu kousne pavouk, spěchá k jitroceli. Ten jí pomůže“.

 

Nejsem zcela přesvědčena o kvalitě nakupovaných bylin z lékáren… bohužel… v porovnání se mnou sesbíránými léčivkami se liší výrazně chuť, z hnusné (lékárna) na příjemné vůně a chutě čerstvě trhaných a nebo pak doma sušených bylin.

Radím vám, sbírejte byliny sami. Ty kupované jsou kdovíjak staré sběry a pak, nikdo do nich nevleze a kdoví,… co v nich je…

Za druhé, když sami sbíráte, už to je radost. Pastva pro oči díky plným barvám bylin a zeleně, už jen pohled léčí, dále radost z vlastní práce, vlastního sběru, léčí. A květiny louhované v čajích za čerstva jsou naprosto vynikající…

 

Návod na čaj - spařit bublající vodou do hrnku max 250ml, zakrýt talířkem a nechat 15min louhovat. Odkrýt a pít.

Byliny nikdy nedávejte do kovových hrnků ani nemíchejte kovovými předměty.

 Hledejte sami informace o svém zdraví. Vřele doporučuji krásné publikace od bylinkářky Maria Treben.

Bylinky pro jejich sílu doporučuji i já. Některé sbírám, některé si musíte nasbírat sami.

 Toto je jen letmý výčet. Na internetu a v herbářích najdete jistě detailnější informace. Myslím, že není třeba je úplně všechny tedy znovu vypisovat.

Hledejte publikace od Maria Treben. Ty mají smysl.

 

Použita také citace z knihy Maria Treben + bylinkyprovsechny.cz