Neděle Boží Hod - Zmrtvýchvstání a následujících velikonočních osm týdnů končících Letnicemi
Nedělní Boží Hod připomíná Zmrtvýchvstání Páně.
Dobu, kdy se Duše Ježíše vrátila znovu mezi lid Vzkříšením Těla.
Začíná velikonoční období - oktáva. V tomto období, dle dostupných Písem, stále Ježíš sestupuje ke svým učedníkům a promlouvá s Nimi.
To je sváteční období osmi neděl vrcholící Hodem božím svatodušním, doby kdy Duše Kristova odešla Domů - Nanebevstoupení po 40dnech, po dalších 10 dnech Seslání Ducha Svatého - Letnice.
Nanebevstoupení je posledním zjevením vzkříšeného Krista. Potom, co se zpřítomnil svým učedníkům, jim sdělil, že napříště již nebude viditelný a vzdálil se, stoupaje k nebi.
Nanebevstoupení a Svatodušní svátky jsou dva křesťanské svátky, následující po velikonocích - první za čtyřicet a druhý za padesát dní.
Jsou to svátky na památku událostí, které prožili první křesťané.
Tradice na Boží hod velikonoční
Skončil přísný půst.
Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje.
Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Pečou se velikonoční beránci.
Hostiny začínali masovým vývarem s jarní zeleninou.
Na prostřený stůl patří různá mladá masíčka - jehněčí, drůbeží, skopové, králičí, kůzlečí apod. Velikonoční nádivka z uzeného masa apod.
Pečou se mazance, velikonoční beránci. Pokrmy z vajec.
Světí se jídla - beránky, mazance, malovaná vejce, chleby
Zkrátka upečete, navaříte vše co vám chutná a uděláte si radost z dobrého jídla.
Krásnou Neděli Božího Hodu!
A - Vzpomeňte si, Kdo Jste...