Zelený Čtvrtek

Poslední večeře Páně

Zelená jako barva věčné Naděje. 

Nezapomeňte si dát dnes něco zeleného. Na památku, na poslední večeři. Zelená je barvou (duchovní) naděje. A tu se Ježíš snažil zanechat v nás symbolikou Poslední Večeře. Naděje nikdy neumírá. Naděje je všude s námi.
Krásný zelený čtvrtek s Poslední večeří Krista. Pohodové Velikonoce

Dle tradic:

Zvony odlétají do Říma. Rozezní se až na Bílou Sobotu.

Vaří se ze zeleně a luštěnin.

Pečou se preclíky, pletence, škvarkové placky k jarním polévkám.

Kopřivy, špenát, petrželka, pažitka, řeřicha na chléb, jarní cibulky....

Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí. Zvony odlétají do Říma. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. Na konci mše se odnáší eucharistie (chléb a víno proměněné v tělo a krev Kristovu)  mimo svatostánek (nejposvátnější místo v katolických kostelích určené pro ukládání liturgických nádob s eucharistií) na jiné vhodně upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla (místo konání Poslední Večeře Páně) do Getsemanské zahrady (Podle zápisů zde Ježíš bděl a modlil se tu noc, kdy byl zatčen a později ukřižován. Podle Lukášova evangelia Ježíšova muka v zahradě Getsemanské byla tak strašná, že „jeho potem byly velké krůpěje krve padající na zem“.)

.