Jak vznikl obraz automatické kresby Marie vede Ježíše

Každá osídlená planeta, kam se inkarnují duše, má své nejvyšší božstvo, které uctívá.

Pro Zemi, má nejvyšší cenu Ježíš.  Přes miliardu lidí vidí Ježíše jako vysokou duchovní bytost. I lidé, kteří se neřadí k žádným církvím, mají Boha v srdci. O církev a zařazování nejde. Jde o to, že věříme v Boha a lásku. A zjistila jsem, že mnoho lidí v toto věří.

Já sama nejsem členem žádné církve. Víru v Boha a posmrtný život si s sebou nesu po celou dobu své inkarnace sem na planetu Zemi ve svém srdci.

Mluvím takto o sobě proto, že chápu, že JÁ JSEM DUŠE, která momentálně převzala hmotné tělo, ve kterém přebývá.

Vy všichni jste duše, které momentálně přebývají v hmotném těle. Jste duše různých původů, různých vyspělostí, různého „stáří“. Zde na Zemi prožíváte jeden z možných stupňů svého vývoje. Fyzický život je oproti Vašemu skutečnému bytí, jako duše, velmi krátký.

Jako duše jste schopny např. během spánku prožívat i události, které mohou být mimo tuto planetu, případně někde pomáháte jiným duším apod. Zkrátka duše mohou prožívat věci na více místech současně, i když to pozemská „hlava“ neví, a tyto události pak často nazýváte „živé sny“. Ti, kdo je prožívají tak hluboce, že nerozeznají v tu chvíli sen od reality, teď dobře rozumí co mám na mysli…

Povím vám, co mi bylo poodhaleno zhruba letos v lednu/únoru…

První vznikl tento obrázek: Marie vede Ježíše.

 Sedla jsem ke stolu a poprosila si o vyjevení toho, co sami mi budou chtít vykreslit.

Marie je energie – postava - modrá. Je symbolem čistoty a pravdy. Je čistá, průzračná, křišťálová jako voda sama. Tak je i Ona sama očistná.

Ježíš je zpodobněn barvou zlatou. Neboť je součástí Nejvyšších božských energií. Je Zlatá Energie.

Je to nejvyšší čistota, láska, záře a teplo (teplo, které hřeje u srdce).

Marie ho vede zpět. Zpět sem na Zem. Prochází totiž zelenou branou a na té bráně je zobrazena krev (růžová barva). Prochází branou potřísněnou krví. Nejprve jsem tomu nerozuměla proč krví, ale ted už to chápu, co mi ukazovali.

Zelená je barva míru a naděje. Je to čistý mír a klid.

Zelená je také vyobrazena přímo na postavě Krista, a také fialová. Nese tedy Zemi mír a požehnání (fialová barva).

Povšimněte si, jak vysoká je zelená brána, kterou prochází a kam až sahá růžová. To je poměr bolesti a utrpení, než se dosáhne míru a nové naděje.

O čisté lásce, Bůh a láska k nám, k lidem

Lidi si malinko upravili výklad toho, jak „Bůh“ na lidi působí – např. „Kdyby byl Bůh, nebyly by války. To by nikdy nedopustil.“ nebo: „Kdyby byl Bůh, neumírali by malé děti“…apod.

Pravdou je, že Bůh, je ta nejčistší láska. Neodsuzuje, neposuzuje, necítí zášť, nenávist ani pomstu. Nevtiskává své představy o tom co je dobré a co špatné a kdo z nás je lepší a horší.

Všichni jsme u něj na stejné laině.

Miluje každého z nás takového, jaký jsme. Miluje nás s každou naší nedokonalostí.

Milovat za jakýchkoli okolností, to je totiž známka skutečné lásky.

To jen my jsme se mu v inkarnaci odcizili, v bolesti, smutku a beznaději jsme tu na něj zapomněli, že „je“.

Představte si Vy, - nesnášíte někoho? Nenávidíte? Vnucujete okolí „své pravdy“,ač v to třeba děláte v dobré víře a s láskou? Chcete měnit ostatní, či okolí v to, co se líbí Vám a považujete to za „správné“? Chcete uchránit své děti před životními karamboly a tak jim říkáte, co mají dělat a co ne?

To vše je vtiskávání sama sebe do druhých. Pokud budete milovat své bližní čistou láskou, budete je milovat takové, jací jsou. Pochopíte, že třeba mají chyby, ale mají dobré srdce. Nebo, možná mají své chyby a dokonce jsou ještě zlí, ale odpustíte jim. Protože chápete, že žijí tak nejlépe, jak oni sami to zrovna umí. Odpustíte a máte rádi. To jsou dvě nejdůležitější věci, které bychom měli učit své děti.

Mít rád a Odpouštět.

Protože láska a odpuštění jsou lékem na všechny neduhy světa.

To je jedna z informací, kterou mám předávat dál.

O duši, inkarnaci a naší milované planetě Zemi

Každá duše dostává tělo, osud a tedy život, který potřebuje k tomu, aby se něco naučila. Podle stáří duše, či příslušných požadavků dostáváte tělo rostlin, zvířat, či bytostí jako jsou např. lidé, či jiné bytosti jiných planet.

K růstu ducha potkávají nás v životě rozličné trable. V tom, jaký život budeme žít, sehraje roli spoustu faktorů – to jak se se životem popereme, jak se chováme k sobě, ke svému tělu a to, jak se chováme k ostatním duším okolo nás, - tedy zde zrovna k lidem.

Ale pozor, na co úplně zapomínáme je to, že dalším faktorem, na který se bere zřetel je i to, jak se chováme k místu, kam jsme se inkarnovali. Zde tedy k planetě Zemi.

I my všichni jsme dostali s příchodem sem planetu Zemi na starost. Ona je živá. Dýchá, žije, protahuje se, hýbe se, ona sama je život. Země není věc. Země také vstřebává energie, které kolem sebe vypouštíme. Naše lidské emoce – zlost, vztek, strach, smutek to všechno absorbuje do sebe a filtruje přes hlínu, vodu, vzduch a Záři. Proto potřebuje také dostatek lásky, péče a štěstí, aby mohla vzkvétat. Při předávání léčivé energie, která proudí skrze mne, často se stává, že Zem pohltí emoce, které dotyčného svazují a způsobují mu trápení.

Velmi si Země vážím. Je krásné nechat se jí obklopovat a kochat se její krásou. Bohužel, mnoho lidí zde na planetě tyto krásy posunuli kamsi a do popředí dali hmotné statky vydobyté dřením naší planety.

Naše planeta je součástí vesmírného společenství a má hodnotu pro chod vesmíru.

Viděla jsem, že momentálně je zahalena do černošedého hustého oblaku, který brání jejímu vyzařování do vesmíru. Na Zemi je uloženo několik paprsků, u kterých je nutno, aby zářily a doplňovaly tak ostatní společenství. Díky tomu, že velká koncentrace zloby, negativity, chtíčů hmotných statků Zemi zcela obalili, záře se do vesmíru dostává jen trhlinkami.

Na Zemi došlo k převaze nízkých energií a hrozí, že nezbyde, než Zemi zničit.

Vyšší duchovní bytosti však přeci Zemi ctí a chtějí její zachování, a tak se dohodlo, že se někteří inkarnují mezi lidi, aby pomohli pozvednout lidstvo a vrátit lásku a ctnosti zpět na Zem, aby mohla zářit tak, jak je třeba.

Problém však nastává již u inkarnace samotné, neboť je těžké nalézt duchovně tak čisté rodiče, u kterých by tyto Vysoké duše mohli nabýt všech svých schopností v krátkém čase života zde. Po narození do hmoty, zapomínají, kdo jsou a hledají svou cestu a tak se rodí i několikrát za sebou, a tvoří si karmu ze svých předchozích chyb… Je tedy velmi těžké svůj úkol dobře splnit. Znovu se tím tedy vracím k článku O narození dětí, kde se snažím přiblížit chování a principy lidí s cílem vytvořit milující, oduševnělou společnost.

O ŽIVOTĚ A DUCHU

Čím duchovně čistší jste, tím máte vyšší vibrace a stoupáte výše. Naopak, čím jste víc ateističtí, toužící po hmotných statcích, negativního smýšlení, obohacování se na úkor druhých, oddávání se sexu bez lásky, sex.orgie (tyto vibrace velmi přitahují bludné duše a černé energie, které přihlížejí aktům a vstupují do těl aktérů), prostituce (dávání sama sebe za peníze)- tím hustší, těžší vibrace JSTE a nemůžete stoupat.

Ateista, se během života odpojuje přes sedmou čakru od silného božského paprsku. A „přerušuje“ tak spojení. Duše bez duchovních hodnot – lásky, míru, štěstí, soucitu a odpuštění, chátrá. Zvyšuje svoje karmické zatížení, blíží se temnotě a krajně dokonce i ztrácí svou příležitost dalšího života v těle. Jedna z možností, jak se stát zbloudilou duší.

                Svět, kam se jako duše vracíme má mnoho „stupňů“. Všichni nejdeme na jedno místo. Jako duše dospíváme i ve svých duchovních světech a i tam postupujeme výše. Ale duše, které propadnou temnotě a zapomenou, že i ony v sobě mají Světlo, se plahočí např. po Zemi a čekají na podobně laděné duše, či na duše nové, mladé, takže oslabené, bez zkušeností předchozích životů, aby je atakovali a případně obsadili jejich tělo.  Někdy si říkáte „Jo jo, svině má největší štěstí.“ – Nezáviděníhodné.

Na tyto „svině“, čeká na druhé straně spousta „kamarádů“, díky nímž má „svině“ v pozemském životě štěstí, ale život po smrti této duše, je peklu podobný. Nedejbože, pokud ztratí nárok na své tělo a je nucena setrvat v temnotě do té doby, než jí někdo pomůže. Nebudu to rozepisovat celé, neboť to je hodně dlouhé, takže to jen v kostce, abyste si uvědomili, že pozemské činy mají vliv na váš život v inkarnaci, ve které jste, ale o to větší mají dopad na inkarnace v dalších životech.

Životy ve hmotě jsou příliš krátké na to, aby stály za to je neprožít krásně.

Drazí, život ve hmotě, v těle, je krátký, a je jen na vás, jak ho prožijete a jaké hodnoty ve svých životech budete preferovat.

A protože víte, jelikož sami jste členy této společnosti, v jakém stavu celá společnost JSME.

Dostali jsme se až do dnů, které přicházejí.

Jednoho dne, také někdy kolem února,  mi bylo shůry "řečeno ": „Podívej co se kolem Tebe děje. Zlo se stahuje na jedno místo a zhmotňuje se.  I my se musíme připravit. Tento svět už takhle dál nemůže být. Hrozí jeho zkáza - lidstvo ohrožuje celý vesmír. A to si nemůžeme dovolit. "

Koncentrace zloby, chtíče mamonu, hmotných statků, padlé hodnoty slušného chování, ztráta úcty, zapomenutí lásky, duchovna, vyzdvihování peněz nadevšemi lidskými hodnotami, pustošení naší Země, to nás přivedlo až sem.

To sami jsme dopustili a zhmotnili tak to, co si pro nás nyní přichází.

Velké množství nízkých duší, tedy zlých lidí, kteří touží po vraždách a soudí druhé a sebe vyzdvihují.

Podvádí, lžou a zabíjejí. Sami se oddávají sexu bez lásky dle své libosti a na druhé ukazují prstem. Vrací se nám ti, kdo nepreferují tu „zbytečnou lásku“, ale sílu.

Protože jsme to dopracovali tak daleko, že abychom znovu nabyli ztracenou lásku a pochopili, že krása nespočívá na vypracovaném těle, krásném nosíku a plastických operacích, fotkách dokonalosti z Photoshopu, ale že krásu je třeba budovat celý život, bude to stát hodně bolesti. To, abychom pochopili, že ta největší krása jsme MY – DUŠE. LIDÉ. A že místo závislostí na hubnutí, počítačích, hrách, kouření apod. můžeme jít společně ven, hrát divadlo, zpívat si a zpívat třeba Andělům nebo Zemi a být prostě jednoduše a prostě šťastni.

A abychom si vzpomněli a dokonale pochopili, jediným vystřízlivěním bude utrpení.

Utrpení totiž lidi spojí.

Zoufalost a bezmoc zplodí nápomocnost. (vzpomeňte si, kolik dobrých skutků se učinilo např. při potopách)

Strach zplodí přátelství i mezi nepřáteli. Smaže rozdíly. Už nebude „Ty si ten horší a já ten lepší.“ Každý budě vděčen za pomoc od kohokoli. Lidé mají dobré srdce. Oni si pomůžou.

Bolest nad ztrátou blízkých vzbudí v lidech soucit s druhými. A lidi semkne.  A v jednotě je síla.

Bída a hlad naučí lidi si vážit mála, děkovat.

A celá ta chmurná chvíle, strachy, beznaděj a přání, aby naši blízcí byli v pořádku, naučí lidi znovu se modlit. Uskromnit se a prosit o mír. Znovu budou lidské hlasy volat k nebi. A chtíč míru, klidu a lásky zazáří do prostoru.

Musím vám říci, že já nejsem žádného konkrétního vyznání a v životě jsem do kostela šla párkrát jako malá holka a pak už jsem tam chodila zřídka, spíš, když byl kostel prázdný.

Od loňska r.2014, co jsem začala pracovat s energií, jenž se mi sama spustila, když mi bylo 33let, začala jsem slyšet hlasy vyšších duchovních bytostí, začala jsem se věnovat kresbám a vzkazům, které předávají, začala jsem se i hodně modlit. I oni sami mne k tomu vedou. Vždy vyzdvihují čistotu ducha.

Lásku, Odpuštění, a modlitbu jako most vedoucí z těžkých chvil.

Já vím, že to dnes není „moderní“, ale dovolte mi předat vám radu,

 - modlete se.  Nejzákladnější Otče náš a Zdrávas Maria plně postačí.

Každé slovo, které budete od srdce říkat, září daleko, daleko do vesmíru. Zlomte stud, rozpaky, přemýšlení hlavou o tom, jestli to není hloupost a modlete se.

                Říkejte si nahlas, že se máte rádi – doma, s partnerem, rodiči, dětmi, kamarádům. KAŽDÝ projev lásky září daleko, daleko do vesmíru. Rezonance slov „Mám tě rád“ je velmi silná a léčivá.

Odpouštějte, chápejte, že ne všichni smýšlí stejně jako vy a ne všichni mají možnost mít totožné hodnoty.

Modlete se za sebe, své děti, své rodiny ale i za všechny lidi – ne lidi dobré vůle – ale za všechny lidi, protože soudit, kdo a co je dobré, toho nejsme hodni… na to, jsme příliš malí a nedokonalí. A nakonec v duši, i v té nejhlubší tmě, svítí světlo.

Dle všeho, staré vědmy a věštci zaznamenali, že jednoho dne napadnou Evropu „barevní z východu“. Jejich "přesvědčení" v samo sebe a v jejich víru bude velmi silné.

Vylodí se v Italii a budou zabíjet vyznavače kříže. Tedy křesťany a ty, kdo věří tomuto proudu náboženství.

Vrhnou se na papeže, budou ho moc bít, ale on uteče. Bohužel ne daleko..., najdou ho a zabijí...
Podívejte se, kde se začali vyloďovat uprchlíci z Afriky, Sýrie apod... Jsou mezi nimi jistě i přívrženci "Is.státu", jak si říkají.

Našla jsem něco málo na internetu, je to ne dobře přeloženo, ale jistě pochopíte. Více v článku Proroctví.

Asi v únoru 2015 jsem měla vidění o válce. Nad ČR v noci přelétala bojová sestava letadel, od malých něco jako stíhaček, to byli "rušiči", po větší - něco jako boeingy, a pak ohromná nákladní letadla na tanky  a těžkou techniku. Přilétali v noci. Bylo jich velké množství. ČR přeletí, nebyl to jejich přímý cíl, ale hlavně mířili někam na Francii. Ale nám se to nevyhne. Nad tím městem, kde jsem byla padali trosky letadel, pásy ze sedaček, mrtvý lidé apod., jak se při letu srážely osobní letadla v nižší výšce, s dopravními letadly, které jim křižovali cestu. Bylo to děsivé. Dále přišel poplach a lidi sváželi nákladní auta na nějaká shromaždiště, nefungovaly mobily, všichni se báli a nikdo nevěděl, kam se schovat před případnými nálety a bombardováním, protože nikdo nevěděl, co bude. Zda se vrátí, či ne.

O dovolené jsem měla děsivý sen z místa, kde se odpálili lidé ve frekventovaném nádražním podchodu – tunelu a zmrzačili i zabili mnoho dalších. Nic hrozivějšího, než to co sem viděla a prožila  na tomto místě jsem nezažila.

Na dnes jsem měla sen o počátku bombardování a vstupu letectva nad ČR.

Ta atmosféra, která těm chvílím vládne, nejde ani popsat. Vím, že si můžete myslet, že jsem blázen, i to je vaše volba, ale chtěla bych, abyste začali přemýšlet o svém životě a jeho případném dopadu na nás na všechny a i na Vás samotné.

Člověk by měl už jednou pochopit, že nepotřebuje ani krále, ani prezidenty, ani pány… Člověk stále hledá nějakého „pána“, který mu bude říkat, co má dělat.

Člověk by si měl uvědomit, že je sám Pán. Že jen on sobě může dávat úkoly a rozhodovat co bude dělat a co ne. On sám je Pán, který ví co je dobře a co špatně.  On sám je Pán, který je za sebe zodpovědný a tvoří budoucnost svou i ostatních duší, které se po něm inkarnují.

Svoboda, to nejsou demokratické vlády, politika a pár lidí, kteří takzvaně vedou celý stát o počtu milionů lidí. Vždyt je to hloupost, oni ani nevědí, jak se žije kolegovi v práci, protože dbají jen o svůj blahobyt...

 Svoboda, to je být pánem sám sobě. Být čestný a spravedlivý.

Vždyť přeci jen Vy sám/ sama nejlépe víte co vás činí štastným, co Vás baví, těší, apod.

Takto můžeme tvořit malé jednotné celky, kde ti silnější pomohou těm slabším a lidé začnou žít zase jeden pro druhého.